II.Je tohle normální?
Ne, není...
Je tu ještě jeden člen naší rodiny-Kitty, můj pes. Chudinka Kitty, teď s ní čekám ve frontě u veterináře, totiž Martin jí (tvrdí, že omylem) strefil míčem do hlavy. A, když veterinář říkal, že má otřes mozku, pořád jsem si v duchu kladla tuto otázku: Je tohle normální??? Jenže neuměla jsem si na to odpovědet. Na druhý den jsem zašla za Anetou a ta mi na to divným tónem odpověděla: Ne, není... "No, jo, jen jsem si na to nějak neuměla odpovědět..." a Aneta na to: "Jo, to se mi taky někdy stává..." a začaly jsme se tomu smát "Jsem zvědavá kdy se Kitty probere..." "Jestli se vůbec probere..." doplnila Aneta, jen co to dořekla nastala chvilka ticha... "Dáme si žvejku???" "Jasně, dík..." "za málo, na..." odpověděla Aneta. A tak jsme žvejkaly a žvejkaly až do tý doby co mi zavolala mamka, zvedla jsem to: "Děje se něco?" "Zapomněla sis tu pyžamo..."-měla jsem totiž přespat u Anety "Ehm...Mami vzala jsem si to nový..." "Aha, tak nic, myslela jsem že sis chtěla vzít to s pejskem...ahoj" "čau" vlastně jsem si pyžamo nevzala, mám jedno v AA (čti:Á Áčko). Jo zapoměla jsem vám říct co je to AA??? Hm... tak se to dozvíte v příštím díle...
A teď dobrou noc...
zatím jsem ztihla jenom 2. díl...